Právní stanovisko JUDr. Hrdličkové k IOR

Právní stanovisko JUDr. Magdaleny Hrdličkové k povinnosti zemědělců od 1. 1. 2014 dodržovat zásady IOR.


                    JUDr. Magdalena Hrdličková, Ph.D.
                        advokátka
                    V Praze dne 8. dubna 2013


Uplatňování obecných zásad Integrované ochrany rostlin v České republice


Právní předpisy

    Evropský parlament a Rada přijaly 21. 10. 2009 Směrnici č. 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (dále jen „Směrnice“). V této směrnice je mimo jiné definována „integrovaná ochrana rostlin“, jejíž obecné zásady jsou uvedeny v Příloze III této směrnice. Směrnice byla publikována v Úředním věstníku Evropské unie 24. 11. 2009, a tudíž vstoupila v platnost 25. 11. 2009. Uvedená směrnice stanovila lhůtu do 14. prosince 2011, kdy jednotlivé členské státy byly povinny implementovat směrnici do národních právních řádů. Česká republika v tomto smyslu novelizovala zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „Zákon o rostlinolékařské péči“), konkrétně se jednalo o novelu č. 199/2012 Sb. Touto novelou byl mimo jiné definován pojem integrovaná ochrana rostlin (dále jen „IOR“) v českém právu, byly stanoveny povinnosti související s uplatňováním zásad IOR, jakož i příslušné sankce za nedodržování zásad IOR. Tato novela rovněž upravila zmocnění k vydání prováděcího předpisu, kterým je konkrétně vyhláška Ministerstva zemědělství č. 205/2012 Sb. stanovící jednotlivé obecné zásady IOR.

Integrovaná ochrana rostlin

    IOR je možné stručně shrnout jako systém hospodaření, který dává přednost přirozenějším možnostem ochrany rostlin a zároveň snižuje závislost na pesticidech. Základem tohoto systému je účinná ochrana před chorobami, škůdci a plevely, jež zajišťuje stabilní výnos a kvalitní produkci zemědělských produktů, kdy je současně kladen důraz na snížení rizik dopadu vlivu pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí.
Ačkoliv je definice IOR v novelizovaném Zákoně o rostlinolékařské péči mnohem stručnější než definice IOR ve Směrnici, jednoznačně vystihuje smysl IOR zamýšlený ve Směrnici. V této souvislosti je třeba obecně připomenout, že implementací směrnice není chápáno její doslovné převzetí do národního právního předpisu, nýbrž záleží vždy na jednotlivých členských státech, jakou formulaci zvolí. Je však vždy nutné, aby implementací bylo dosaženo výsledku požadovaného směrnicí, a to jak z hlediska formálně právního, tak z hlediska aplikačně praktického.

Obecné zásady IOR ve Směrnici
   
    Definice IOR (Článek 3 bod 6) Směrnice) - Pečlivé zvažování veškerých dostupných metod ochrany rostlin a následná integrace vhodných opatření, která potlačují rozvoj škodlivých organismů a udržují používání přípravků na ochranu rostlin i jiných forem zásahů na úrovních, která lze z hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit a které snižují či minimalizují rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí. IOR klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských ekosystémů a podporuje přirozené mechanismy ochrany před škodlivými organismy.
Pokud jde o výčet jednotlivých obecných zásad IOR, tak ve Směrnice je uveden v její příloze III. Celkem je zde vyjmenováno 8 obecných zásad IOR. Je nutné zmínit, že některé z nich ve své formulaci obsahují termíny, které je možné chápat nikoliv jako povinnost, resp. dávají prostor k volbě. Je tomu např. u zásady č. 1 – „případné používání odolných/tolerantních kultivarů…“, u zásady č. 2 – „Tyto vhodné nástroje by měly pokud možno zahrnovat…,“ u zásady č. 3 – „je třeba před ošetřením vzít pokud možno v úvahu prahové hodnoty…“, u zásady č. 6 – „profesionální uživatel by měl používat…“, u zásady č. 8 – „profesionální uživatel by měl ověřovat…“  

Uplatňování obecných zásad IOR v České republice

    Definice IOR (§ 2 odst. 1 písm. k) Zákona o rostlinolékařské péči) - Souhrn opatření, která po zvážení veškerých dostupných metod ochrany rostlin potlačují rozvoj populací škodlivých organismů, podporují přirozené mechanismy ochrany před škodlivými organismy a snižují rizika pro lidské zdraví a životní prostředí.
Obecné zásady IOR jsou v českém právním řádu stanoveny ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 205/2012 Sb. Vydání tohoto prováděcího předpisu je předjímáno v § 5 odst. 3 Zákona o rostlinolékařské péči. Je nutné uvést, že obecné zásady IOR jsou v uvedené vyhlášce stanoveny přesněji než ve Směrnici, jako výčet, bez použití výrazů „pokud možno“, „případně“, „by měl“ apod. Výčet jednotlivých obecných zásad IOR uvedený ve vyhlášce je třeba chápat a vykládat ve smyslu obecné povinnosti stanovené v § 5 odst. 2 Zákona o rostlinolékařské péči. Toto ustanovení upravuje obecnou povinnost profesionálních uživatelů uplatňovat obecné zásady IOR s tím, že obecně uvádí, co zásady IOR především obsahují. Jsou zde mimo jiné uvedeny pod písm. b) preventivní opatření a přímé metody ochrany rostlin, které mají co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí. Ustanovení § 5 Zákona o rostlinolékařské péči  je účinné od 1.1.2014, stejně jako prováděcí vyhláška.
Obecná zásada IOR č. 4

    Jak již bylo uvedeno výše, obecné zásady IOR jsou vyjmenovány v prováděcí vyhlášce Ministerstva zemědělství. Mimo jiné je zde uvedena zásada č. 4 - Před chemickými metodami se dává přednost biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud zajistí účinnou ochranu proti dotčeným škodlivým organismům. V souvislosti s obecně definovanou povinností uvedenou v § 5 odst. 2 Zákona o rostlinolékařské péči, tedy že profesionální uživatelé jsou povinni uplatňovat obecné zásady integrované ochrany rostlin, je tudíž jednoznačně stanovena povinnost použít nechemickou ochranu, například tedy biologický přípravek namísto chemického, jestliže zajistí účinnou ochranu. Míra účinnosti ochrany bude pravděpodobně záviset na objektivních výsledcích aplikace. Pro praxi by se dalo shrnout, že v případě kdy existuje (je registrován) např. biologický přípravek na ochranu rostlin s týmiž, resp. srovnatelnými účinky jako má chemický přípravek na ochranu rostlin, je profesionální uživatel povinen použít tento biologický přípravek.

Státní správa ve věcech rostlinolékařské péče

    Působnost ve věcech ochrany rostlin a rostlinných produktů, také v souvislosti s uplatňováním obecných zásad IOR, provádí Státní rostlinolékařská správa (dále jen „SRS“), jejím nadřízeným orgánem je Ministerstvo zemědělství ČR. SRS je správním úřadem, jehož povinností je mimo jiné výkon rostlinolékařského dozoru a řízení ve věcech rostlinolékařské péče včetně nařizování rostlinolékařských opatření, řešení krizových situací a ukládání pokut. V § 74 odst. 1 Zákona o rostlinolékařské péči je výslovně pod písmenem b) uvedeno, že SRS vykonává dozor nad dodržováním ustanovení o integrované ochraně rostlin (§ 5). V rámci dozoru pak SRS zjišťuje nedostatky, jejich příčiny a osoby za ně odpovědné a dále projednává a stanoví úřední opatření k odstranění zjištěných nedostatků, projednává správní delikty podle Zákona o rostlinolékařské péči.

Správní delikty

    V Zákoně o rostlinolékařské péči jsou taxativně vyjmenovány správní delikty, kterých se může dopustit právnická osoba (např. obchodní společnost či družstvo) nebo podnikající fyzická osoba. Přímo jako první správní delikt je uvedeno v §79e odst. 1 pod písm. a) že správního deliktu se dopustí ten, kdo jako profesionální uživatel neuplatňuje obecné zásady integrované ochrany rostlin podle § 5 odst. 2. Za tento správní delikt je možné uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
Po 1. 1. 2014 by tedy SRS, ať už sama či na základě podnětu třetí osoby, měla kontrolovat dodržování, resp. uplatňování obecných zásad IOR. V případě, že by dospěla k závěru, že zemědělec tyto zásady, či jen některou z nich neuplatňuje, měla by mu dle svého uvážení vyměřit pokutu až do uvedené výše 200 000 Kč. SRS při rozhodování o udělení pokuty bude posuzovat závažnost správního deliktu, způsob jeho spáchání a jeho následky i okolnosti, za nichž byl spáchán. Pokuta může být udělena i opakovaně za opakovaná porušení ze strany zemědělce.
 
    Vliv uplatňování obecných zásad IOR na poskytnutí dotací
Uplatňování obecných zásad IOR jednotlivými zemědělci by mohlo mít i dopad na poskytování dotací v zemědělství. Český zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství, v platném znění, navazující na celou řadu Nařízení Evropské unie vztahujících se k podporám v oblasti zemědělství (především Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova) stanoví, že Státní zemědělský intervenční fond před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace v rámci Programu rozvoje venkova vyhodnotí u žadatele mimo jiné i kontroly minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Řádné uplatňování obecných zásad IOR může tedy ve smyslu §4f odst. 1 zákona o zemědělství ovlivnit stanovení výše poskytované dotace, případně její snížení, nebo zamítnutí platby dotace.

Závěr

    Z výše uvedeného plyne, že od 1. ledna 2014 jsou profesionální uživatelé, tedy všechny osoby, včetně obsluhy, techniků, zaměstnavatelů a samostatně výdělečně činných  osob, které používají přípravky na ochranu rostlin v rámci svých profesních činností, jak v oblasti zemědělství, tak v jiných odvětvích, povinni uplatňovat obecné zásady integrované ochrany rostlin. Tato povinnost je stanovena v § 5 odst. 2 Zákona o rostlinolékařské péči. Jednou z obecných zásad IOR je zásada uvedená v prováděcí vyhlášce č. 205/2012 Sb. pod č. 4 a zní: Před chemickými metodami se dává přednost biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud zajistí účinnou ochranu proti dotčeným škodlivým organismům. V praxi znamená její uplatňování, že profesionální uživatel musí použít nechemickou alternativu ochrany, tedy např. biologický přípravek (je-li pro daný případ registrován) místo chemického přípravku na ochranu rostlin, pokud je docílena účinná ochrana. Pokud jde o míru účinnosti, důkazní břemeno bude ležet na zemědělci. Použije-li tedy zemědělec chemický přípravek na ochranu rostlin i přes skutečnost, že existuje biologický přípravek, bude tento zemědělec ve sporných případech, resp. v případech, kterými se bude zabývat SRS provádějící výkon státního dozoru, prokazovat, že použití chemického přípravku na ochranu rostlin bylo v daném případě nevyhnutelné.

Nacházíte se: Integrovaná ochrana rostlin (IOR) - Právní stanoviska k IOR - Právní stanovisko JUDr. Hrdličkové k IOR